Články

 

Thielova metoda slouží začínajícím chirurgům

d. M. yyyy

Zdravotnické noviny 5/2005 ISSN 0044-1996

Obsah článku

    Počátkem tohoto roku jsme se zúčastnili demonstrační laparoskopie provedené na těle mrtvého dárce. Převratnost zákroku spočívá v tom, že se úplně poprvé u nás k laparoskopické operaci použila těla fixovaná metodou nástřiku podle Thiela.

    Demonstraci zorganizoval MUDr. Václav Báča spolu s kolegy z Anatomického ústavu UK 3. LF.

    V čem spočívá hlavní přínos této metody?

    Metoda umožňuje zachovávat tkáně velmi podobné těm, které jsou zaživa, a proto se na nich dá operovat. Anatomické ústavy v Čechách používají do současnosti metodu formaldehydovou, což je konzervační roztok formaldehydu, alkoholu, glycerinu. Tento roztok tkáně vysušuje a dělá je rigidními, tedy nepohyblivými. To znamená, že při pokusu o narovnání ztuhlých kloubů může dojít k potrhání svalů, šlachových úponů a podobně. Formolová metoda je lepší spíše pro demonstrační účely mediků. Zatímco Thielova metoda, kterou jsme užili a která už několik let funguje v zahraničí, třeba ve Švýcarsku, nám vlastně poskytuje výukový model podobný relaxovanému pacientovi na operačním stole. Mladí chirurgové se tedy budou pokoušet operovat ve stejném topografickém terénu, jako u člověka. Ne tedy na nějakém zvířeti, ale na těle mrtvého dárce si vyzkoušejí to, co pak v reálu uvidí na živém pacientovi.

    Jak je metoda stará?

    Tekutinu vytvořil profesor Thiel z Grazské univerzity v Rakousku a publikoval ji v roce 1992 v Annals of Anatomy – Anatomischer Anzeiger.

    Jak se zrodil nápad vybudovat výukové centrum pro začínající chirurgy?

    Před pěti lety se v České republice konal anatomický sjezd České anatomické společnosti. Po sjezdu proběhlo neformální setkání s doktorem Dbalým, což je člověk, který rozšířil používání Thielovy metody a zavedl laparoskopickou operativu na tělech fixovaných touto metodou. Hovořili jsme o této možnosti, která do té doby byla takovým naším snem, o němž jsme si říkali , že by nebylo špatné jej uskutečnit. Vybudovat centrum, které umožní výuku mladých chirurgů v širokém spektru endoskopických metod na tělech fixovaných touto metodou. Před pěti lety zde vládlo hluboké dogma ve fixaci těla formolovou metodou. Všechno ostatní se rozpadne nebo se zkrátka neudrží v potřebném stavu. Já jsem začal s názorem, že bychom metodu mohli vyzkoušet. Byl to sen mladého anatoma, kdy jsem si říkal, že by se to dalo udělat tak, jako je to ve Švýcarsku a v Rakousku. Dva roky trvalo přesvědčování, že by to šlo nastříknout Thielem. Dostal jsem na projekt grand Fondu rozvoje vysokých škol, kde jsem byl hlavním řešitelem. Všechno se to povedlo a nástavbou na situaci, kdy jsme viděli, že se nám s nástřikovou metodou daří pracovat, podal jsem žádost o rozvojový projekt na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na vytvoření multimediálního otevřeného centra na výuku anatomie a endoskopických metod. Vloni jsem dostal zhruba 4 miliony. Vytvořili jsme audio-video síť, která propojuje jednotlivé výukové místnosti, umožňuje všechna data, která se získají, upravit v grafických editorech, vytisknout nebo uložit na jakékoli nosiče a s tím vytvářet jednotlivé multimediální pomůcky. V letošním roce jsme zahájili druhou etapu rozvojového projektu, zase zhruba za 3,5 milionu. Nakoupili jsme endoskopické přístroje pro základní rigidní endoskopie, tedy artroskopie, laparoskopie, torakoskopie. Trochu jsme inovovali audio-video síť, aby byla plně ozvučená a interakce mezi vyučujícím a studentem tak byla co nejpřímější a zpětná vazba co nejrychlejší. Na základě toho všeho koncem loňského roku proběhla demonstrační artroskopie, kterou provedl MUDr. Svatoš. Ukázali jsme, že takto fixované tělo skutečně artroskopické operativě vyhovuje, což jsme demonstrovali na koleni. Operatér je schopen operovat stejně jako na živém koleni, tedy kosti, vazy či menisky – a všechno si uchovává operabilní charakter. Začátkem roku jsme provedli demonstrační laparoskopii, na kterou jsme pozvali významné zástupce laparoskopických chirurgů a další významné osobnosti z oboru. Ukázali jsme jim, že po nástřiku Thielovou metodou jde operovat také v břiše. Tuto první demonstraci provedl MUDr. Sedláček, zástupce mladých chirurgů, kteří laparoskopické operace zaváděli. Byl pozván jako čestný host. Doktor Sedláček se tenkrát také zúčastnil spolu s profesorem Stinglem a doktorem Dbalým neformální debaty po skončení anatomického sjezdu. Doktoru Dbalému patří největší dík za to, že nástřikovou výuku endoskopických metod na anatomické ústavy zavedl.

    Jak se nástřik provádí a jak dlouho látka musí působit?

    Nástřik se provádí intraarteriálně přes arteria iliaca externa, případně přes arteria femoralis. Proces je třídenní. V první fázi se nastřikuje do dutin, tedy intrabronchiálně, rektální nálev a nálevy do žaludku. Ve druhé etapě se nastříkají intraarteriálně, ve třetí se fixuje centrální nervový systém, to znamená návrty do lebních splavů a lumbální punkce, aby se dokázal fixovat centrální nervový systém. Celý proces fixace trvá minimálně tři čtvrtě roku, aby se profixovalo celé tělo. Použitelnost je tedy za tři čtvrtě roku. Také proto aby se snížilo riziko infekční problematiky. Roztok vyhubí všechny mikroby, které jsou eventuálně v těle přítomny.

    Je Thielova metoda výrazně nákladnější než klasická formaldehydová?

    Není. Víceméně vyjde nastejno. Finanční rozdíl je řádově ve stovkách korun.

    Jaká je chemická podstata?

    Jde o vodný roztok alkoholů a solí, které stabilizují buněčné membrány.

    redaktorka Markéta Mikšová